Polubný 2010
V sobotu 9.11.2010 jsme se pokusili využít možná poslední možnost vyrazit na opevnění. V týdnu bylo počasí docela teplé, ale právě v sobotu předpovídali přechod fronty ze severu, jen nebylo zcela jasné, kdy k tomu dojde. Ráno bylo sice dost zataženo, ale nepršelo a tak jsme se postupně všichni sešli ve vlaku po sedmé hodině z Liberce. Cesta na Kořenov nám rychle uběhla. Bez otálení jsme vyrazili směrem k začátku magistrály a od ní pěšinou k první zastávce u výkopu těžkého objektu Li-C-S3a. Postavené sruby v arabské odolnosti připomínají větší řopík, ale rozdíl ve výkopu je diametrální. Tady je prostě patrný rozdíl v kubatuře betonu-nějakých 500m3 proti 75m3. Chvíli jsme podebatovali o problematice dopravy materiálu, přípravy staveniště a průběhu stavby. U základové skořápky teprve loni nalezeného vloženého lehkého objektu Li-A-160Z jsem byl jen v zimě, ale našel jsem ho bez problémů. Kolem je sice docela hustý les, ale samotné stanoviště je dobře dochované. K dalšímu výkopu těžkého objektu Li-C-S-4 je to „co by kamenem dohodil“. Omrkli jsme jámu vylámanou ve skále i odvodňovací rýhu a vrátili se k cestě. Bylo po 11 hodině a předpověď počasí povážel vyšla-začalo drobně, ale hustě pršet. Než jsme podél I.linie lehkého opevnění došli na Václavíkovu Studánku k výkopu posledního srubu Li-C-S-5, déšť zhoustl a začalo i lezavě profukovat. Ke slovu tak přišly pláštěnky a nepromokavé bundy. V batozích se našly i nějaké preventivní tekuté ohříváčky. Pokračovaní cesty po opevnění by už přestalo být radostí a tak jsme nabrali kurz nádraží. Naděje na otevřenou vytopenou hospůdku vzaly rychle za své (co bychom chtěli mimo sezónu před polednem) a tak jsme skončili ve studené nádražní hale. Ale aspoň na nás nepršelo. Naštěstí jsme dlouho nečekali a motorák byl příjemně vytopený.