Okolí L-1/47/A-160N
Hranici úseku L-1 Jitrava a L-2 Petrovice tvoří sedlo mezi kótami 521 m.n.m a 530 m.n.m. Linie klesá svahem zhruba jihozápadním směrem. Zajímavé je, že první objekt úseku L-2 je v I. sledu pod svahem, ale ve II. sledu ve skalnatém pahorku nad svahem. Nyní se ale zaměříme na poslední objekt první liniev úseku L-1.
Typ A-160N ani zběžný pohled do mapy nenaznačují nic zajímavého. Objekt je situován několik metrů od hrany svahu, od které ho dnes odděluje lesní cesta. Betonáž proběhla 10.5.1938 a prováděla ji firma Karel Karolínek, Dvůr Králové nad Labem. Do září byla osazena mříž, dále ventilátor a lapače zplodin. Dokončen byl zához. V okolí byly zřejmě vybudovány protipěchotní překážky z železných kolíků, tzv. "prasečích ocásků". Jak ale tato situace nadchla dorazivší vojáky se můžeme jen dohadovat. Léta již smazala mnoho tehdejších stop opevnění linie, ale ze zachovaných si můžeme při detailním průzkumu udělat určitý obrázek.
Vpravo od objektu je přehledný zalesněný terén. Střelecký průsek od souseda č. 48 A-160N. je dodnes patrný. Háček je v tom, že probíhá doslova pár metrů před záhozem a je zde navíc v délce asi 50m a šířce 6m upraven odkopáním terénu. Útočník by tak měl možnost ohrožovat hlavně prostor před pravou střílnou aniž by pronikl překážkami. Z toho důvodu si zde posádka vyhloubila střelecký okop pro kulomet, kterým mohla čelně postřelovat prostor před překážkami. Dodnes se velmi dobře zachoval včetně jímky na vodu na levé straně.
Ještě složitější byl prostor na levé straně a v čele. Pro představu o situaci musíme začít u palebných sektorů obou sousedních řopíků úseku L-2. Sledoval jsem pravý střelecký průsek objektu L-2/45. Nejdříve je velice dobře zachovaný, pak se ale ztratil v lese. Přesto jsem pokračoval jeho směrem až turistické cestě, které prochází vlevo od L-2/46. A tady se opět objevil. Ne ale již jako průsek. Jsou patrné silnější kmeny smrků po obou stranách a mezi nimi slabší stromy. Že zde původně byl skutečně průsek dosvědčují pravidelné díry v zemi po betonových blocích překážkových kolíků. Terén ale nijak upravovaný není. Tyto stopy pokračují svahem kóty 521 m.n.m., pak však končí u kamenitého terénu. Zde by měl zprava shora přicházet průsek od L-1/47. Ten už ale zřejmě zanikl a ničemu nenasvědčují ani úpravy terénu. Navíc se zdá, že poslední úsek ke křížení je ukryt za terénní vlnou. Pokud to shrneme, tak se jedná o prostor vzdálený asi 280m od kulometu v pravé střílně L-2/45 a pravděpodobně obtížně krytý levou zbraní L-1/47. Zamířil jsem proto k patrnému pravému střeleckému průseku od L-2/46. Ten je patrný od objektu někam k předpokládanému křížením s levým průsekem od L-1/47, dál žádné stopy nejsou. Hledal jsem tedy jeho návaznost na L-1/48. A tady to objevuje další problém. Ačkoli byl tento průsek evidentně "tlačen" k hraně svahu, nevyšlo to tak úplně. Všechno by evidentně vyřešilo pár metrů odkopaného terénu na hraně svahu, k tomu ale nedošlo. S největší pravděpodobností zde také bylo pár metrů nekrytých. Oba tyto sporné prostory by asi nebyly tak rizikové, kdyby se před trasou překážek nenacházela skalnatá kóta 621 m.n.m. Ta si sice na jednu stranu nedovolovala použití nějaké techniky, ale mohla skýtat dobrý úkryt údernému družstvu. O tom, že této možnosti si byla vědoma i osádka sledovaného objektu, svědčí další zákop na levé straně. Ten je zajímavý z toho důvodu, že se skládá ze dvou částí. Dnes je už značně zastřený, ale mohlo se jednat o stanoviště kulometu v levé-rozměrnější-části a okop pozorovatele. Poloha okopu umožňovala zasahovat jak na nebezpečnou kótu, tak i na její levé úbočí.
Oklikou jsme se vrátili k objektu a tak se podívejme i na dochované další úpravy terénu. Jeho poloha za hranou svahu si vynutila prokopání 25m dlouhého a 2m širokého příkopu v této hraně, aby bylo dosaženo možnosti pozorování L-2/46. Pozorovací průsek zarůstá, ale je ještě patrný. Přístup ke vchodu se rovněž dobře dochoval. Nalezneme zde 2x zalomený přístupový okop v celkové délce skoro 20m. Včetně předprsně je dnes hluboký asi 1m a jeho šířka je kolem 60cm. Protože se jen mírně odklání od palebného průseku od L-1/48, mohl sloužit i jako ochrana střelcům při jeho krytí. Nakonec nemohu pominout i vysoký mezník u cesty vlevo před objektem, ačkoli doba jeho umístění zřejmě nespadá do období výstavby opevnění. Ostatně ani původ cesta mi není znám. Probíhá od Horního sedla v týlu II. linie, ale označit ji jednoznačně za "bunkrovku" bych si netroufl.
Na závěr poznámka. Popis okolí objektu byl proveden po podrobném průzkumu, mapa je vytvořena dle zaměření GPS. Vývody z toho plynoucí jsou pouze mými názory a nemusí být definitivní ani správné. Možná už průzkum v době vegetačního klidu vyvrátí některé nejasnosti.
Prameny:
www.ropíky.net
Beneš, Hamák, Stejskal-Lužické hory, I. vydání 2004
Vlastní průzkum především 7/2009